Confiteor

Zas Tvou krásou polapen,
jen slabá bezmoc a ty,
jsem dál žil svuj malý sen
trochu marně,
jak Ti bílé budou slušet šaty

V Tvých očích věčně ztracený,
hledám tajemství Tvé magie,
již není cesty zpět,
ale ani vpřed,
mám to spočtený,
již chladno je

Andělskou tváří slza stéká,
jako vždy,
když ji nikdo nevidí,
sama neví co ji čeká
od něj,
od lidí

A já jak blázen propadl té tváři
jak sladké tiché závislosti.
Tak se ptejte, jak se daří,
zbytečně,
z neznalosti